euforion portal

Newsletter
banner
banner
Akcie
 

Secesia v GMB

 

V galérii mesta Bratislavy je pre vás od 8.3. prichystaná rozsiahla výstava pod názvom Secesia. Pozrieť si ju môžete do 2.6. v Mirbachovom paláci.

Umelecké poklady. Secesia

Mirbachov palác
8. 3. 2013 - 2. 6. 2013

 

Secese je mezinárodní výtvarný sloh, který na konci 19. a začátkem 20. století ovládl nejen malbu, sochařství, architekturu a umělecká řemesla, ale dokonce i životní styl.

Secesio latinsky znamená oddělit. Secesní umělci se chtěli distancovat od konzervativního akademického umění a historizmu.

Secesní linka je plynule se vlnící křivka, která v divákovi vyvolává dojem nenásilného pohybu na ploše. Jednotvárnost je vyrovnána barevností. Za hlavní znaky secesního slohu se považuje ornamentálnost a záliba v neobyčejných barvách. Secese odmítla pravidlo rovné čáry a pravého úhlu. Dávala přednost zakřivené vlnovce, která vyvolává pocit vzdušné lehkosti a půvabu.Secesní umělci se inspirovali ořevážně elegantními tvary květin a ženského těla.

Secese měla v různých zemích Evropy rozličné názvy -  Modern style v Anglii, Art Nouveau ve Francii a v Belgii, Jugendstil v Německu, Wiener Secession v Rakousku,Modernismo ve Španělsku, Liberty v  Itálii. Měla také významný vliv na tvorbu umělců v Čechách a na Slovensku

Je zajímavé, že rodák z moravských Ivančic Alfons Mucha dobyl nejen Paříž, ale i New York, kde jej v roce 1904 vítalo sto tisíc nadšenců. Zvláštní vydání New York Times oslavovalo jeho příjezd. Pro jeho osobitou tvorbu se vžilo označení Mucha styl.

Alfons Mucha a František Kupka jsou nejslavnější čeští výtvarní umělci. Oba vytvořili svá nejvýznamnější díla v Paříži. Mucha se však na rozdíl od Kupky často vracel do Čech. Na naší výstavě prezentujeme jeho vrcholná díla nejen z pařížského období, ale i ta, která vytvořil za pobytu v USA a v Čechách.

Ladislav Mednyánszky a František Kupka mají spolu výstavní premiéru v jedné síni. Výjimečné Mednyánszkého dílo je možné hodnotit pouze v kontextu vrcholného evropského malířstva. Vizionář, košický rodák Anton Jasusch a oblíbený malíř Slovenska, Martin Benka, prezentují svá ranná díla vytvořena před rokem 1920, která byla ovlivněná secesí. Vrcholným obrazem secesní figurální malby je triptych Jana Preislera Jaro. Autor ho s velkým úspěchem představil v pražském Mánesu v roce 1900.Velmi dobře je zastoupen také Joža Úprka rozmerným plátnem Rej dětí, které patřil k nejcennějším obrazem tohoto moravského rodáka, který žil dlouhá léta na Slovensku v zámečku nedalok Ilavy.

Tato výstava v Galerii města Bratislavy je zaměřená na obrazy, kresby, barevné litografie a sochy které se nám podařilo zapůjčit s velkými obtížemi.

V roce 2014 plánujeme pokračování s názvem Legendy světové secese. Představíme plakáty Gustava Klimta, Toulouse-Lautreca a samozřejmě Alfonse Muchy.

Mucha se vrátí. Slovensko měl rád, často pobýval v Piešťanech a přízeň svých obdivovatelů si opravdu zaslouží.

 

Rok 1879 sehrál významnou roli v životě devatenáctiletého Alfonse Muchy. Po neúspěšném pokusu o přijetí na pražskou Akademii odešel do Vídně k renomované firmě, která vyráběla divadelní dekorace. Po ztrátě místa ve Vídni, přešel do služeb hraběte Karl Khuena, pro kterého úspěšně vyzdobil zámky Emmahof a Gandegg v Rakousku. Hrabě nadšený jeho prací ho poslal v roce 1885 na Akademii do Mnichova. V roce 1887 stále podporován štědrým mecenášem odešel na studia do Paříže. Byl to správny krok, protože Paříž mu později umožnila stát se světově proslulým umělcem. Nic však nedostal na zlatém podnosu. V roce 1889 ho hrabě Khuen přestal podporovat a Mucha byl odkázán postarat se o své živobytí sám. Moc nechybělo, aby v obrovské pařížské konkurenci zapadl jako desítky jiných dobrých umělců. Začal jako ilustrátor a to mu stačilo sotva na holé živobytí. V té době se kamarádil s Paulem Gauguinem, kterému se nevedlo o mnoho lépe. Všechno se změnilo velice dramaticky 1. ledna 1895. Paříž byla šokována výlepenými plakáty Sarah Bernhardtové, slavné herečky, pro divadelní představení „Gismonda“. Tento plakát zahájil éru „stylu Mucha“, který dominoval po více než dvě desítky let. Mucha dostal zakázku úplně náhodou. Tiskárna Lemercier potřebovala pro novoroční premiéru výše uvedené hry novou reklamní litografii. Nikdo z jeho renomovaných kolegů nebyl o vánočních svátcích 1894 v Paříži a tak dostal zakázku neznámý Mucha. Na tuto práci měl zoufale málo času. Jeho plakát byl takovou inovací, že se ho tiskárna obávala Sarah Bernhardtové vůbec ukázat. Ta však byla nadšená a okouzlená Paříž byla stejného názoru. Sarah objednala další plakáty a otevřela Muchovi dveře mezi pařížskou smetánku. Další zakázky se jenom hrnuli a Mucha nerad někoho zarmoutil a vyhověl. Vánoce roku 1894 a “Gismonda“ byly osudové pro slavného umělce. Je to jenom důkaz toho, že štěstí se přikloní vždy k těm, kteří umějí a kromě nezbytného talentu jsou pilní, ctižádostiví a pracovití.

 

Jan Kukal - autor projektu a manager

http://www.gmb.sk/


Ohodnoťte:
0%

Hodnotené 44 krát.

Žiadne komentáre ku článku.

nový Pridaj nový komentár
Združenie euforionAdminwebdesign by CREAS